Inflační spirála ceny – mzdy
V procesu popsaném výše se ekonomika po zvýšení agregátní poptávky a následné reakci agregátní nabídky
vrátila na úroveň potenciálního reálného důchodu avšak při vyšší cenové hladině.
Jestliže původní zvýšení agregátní poptávky vyvolané např. zvýšením státních výdajů na zboží a služby
vedlo k deficitu státního rozpočtu, a tento bude kryt emisí peněz, bude agregátní poptávka dále růst. Křivka AD
se bude posouvat doprava a tlačit vzhůru cenovou hladinu, jejímuž zvýšení se mzdy budou snažit přizpůsobit. V
ekonomice dojde k nepřetržité poptávkové inflaci, což znázorňuje obr. 12.2. Dochází k inflační spirále,
agregátní poptávka a mzdy se zvyšují střídavě – nejprve se zvýší agregátní poptávka, pak mzdy, pak opět
agregátní poptávka, atd. Jestliže po počátečním zvýšení agregátní poptávky dosáhl reálný GDP výše 450 mld Kč
a k dalšímu zvýšení agregátní poptávky by docházelo ve stejnou dobu jako ke zvýšení mezd, udržoval by se
reálný GDP na úrovni 450 mld Kč, tedy nad svou potenciální úrovní, právě jako důsledek poptávkové inflace.
