teorie
(3) škola, která se nazývá nová keynesiánská ekonomie zdůvodňuje nepružnost mezd prostřednictvím teorie
efektivnostních mezd. Tato teorie tvrdí, že firmy nesnižují nominální mzdové sazby, neboť by to snížilo
jejich zisky. Firmy podle této teorie často platí svým zaměstnancům vyšší než rovnovážné tržní mzdové
sazby, neboť tím dávají svým zaměstnancům podnět k vysokému úsilí a pracovnímu nasazení. Těm, kteří si
Kapitola 11: Nezaměstnanost
Makroekonomie – 115 –
toho „neváží“ nejsou snižovány mzdové sazby, ale jsou spíše potrestáni propuštěním a musí si hledat na trhu
práce zaměstnání s nižší tržní mzdovou sazbou.
(4) rozdílem mezi insidery (zaměstnanci ve firmách) a outsidery (nezaměstnaní hledající práci) lze vysvětlit
skutečnost, že ani při vysoké nezaměstnanosti nevznikají účinné tlaky na pokles mzdových sazeb. Mzdové
sazby jsou stanoveny jednáním mezi zaměstnavateli a zaměstnanci. Nezaměstnaní nemají prakticky
možnost, jak takto stanovené mzdové sazby ovlivnit ve svůj prospěch.
