Ekonomika

Reálné bohatství ekonomiky (W), které tvoří rozpočtové omezení, je tvořeno reálnou peněžní zásobou (M/P)a reálnou zásobou finančních aktiv, které shrneme do pojmu obligace (BS). Lidé se rozhodují, jaký podíl svéhobohatství mají držet ve formě...

Peněžní zásoba a poptávka po reálných peněžních zůstatcíchV kap. 6 jsme popsali síly určující poptávku po penězích a v kap. 7 síly určující nabídku peněz. Zopakujme sinyní, jakým způsobem je určována rovnováha na trhu...

Křivka IS má klesající tvar. Ten je dán tím, že k zachování rovnováhy na trhu zboží a služeb musí nižšíúrokové sazbě odpovídat vyšší reálný důchod, neboť agregátní výdaje jsou vyšší.Jak velký je sklon křivky...

Křivka IS ilustruje účinek změny úrokové sazby na agregátní výdaje a reálný důchod. Změna úrokové sazbyproto vede k pouze k pohybu po křivce IS.Ostatní faktory, které ovlivňují výši agregátních výdajů, posunují celou křivku IS....

Trh zboží a služeb je v modelu důchod-výdaje v rovnováze, rovnají-li se zamýšlené agregátní výdaje (EP)reálnému důchodu (Y):Y
EP (2)EP = E0P + [mpc(1 – t) – m]Ykde E0P jsou zamýšlené autonomní výdaje,...

Rovnice (5) je matematickým zápisem křivky IS. Nyní máme pro každou možnou úroveň úrokové sazby novouúroveň agregátních výdajů a reálného důchodu.Křivku IS si můžeme odvodit z modelu důchod-výdaje rovněž graficky. V horní části obr....

Investiční výdaje a úroková sazbaV modelu důchod-výdaje jsme pracovali s investiční funkcí, ve které byly veškeré investiční výdajeautonomní a tedy nezávislé na úrovni reálného důchodu. Nyní tuto jednoduchou investiční funkci rozšíříme ovliv úrokové sazby.Z...

Peněžní trh a úroková sazba ovlivňují investiční výdaje a tím tedy i zamýšlené agregátní výdaje. Růst reálnépeněžní zásoby např. vede k poklesu reálných úrokových sazeb a ke zvýšení poptávky po investicích.Tento účinek úrokové sazby...

Tento model je základním kamenem moderní makroekonomie. Vychází z modelu důchod-výdaje, je všakrozšířen o peněžní sektor, zejména o roli úrokové sazby při determinaci makroekonomické rovnováhy. Vkapitolách 3, 4 a 9 jsme se zabývali určováním...

Uvedené modelové situace jsou samozřejmě zjednodušené, v realitě je problematika veřejného dluhusložitější. Významnou otázkou je, zda byly fondy, které si stát vypůjčil, pouze „projedeny“ nebo byly použity kfinancování investic do fyzického či lidského kapitálu.Pokud...