Ekonomika

Vertikální křivka LRAS

Podstata dlouhodobé agregátní nabídky je poměrně složitá. Proto si dlouhodobou agregátní nabídku prozatímbudeme pouze definovat a v další části kapitoly se budeme zabývat jejím vysvětlením.Dlouhodobá agregátní nabídka (LRAS) je vztah mezi objemem celkového nabízeného...

Změny agregátní nabídky neboli posuny křivek SRAS a LRAS

V modelu AS-AD způsobí změna cenové hladiny, ceteris paribus, posun po křivce SRAS. Změna cenovéhladiny spolu se změnou cen vstupů (pokud jsou plně využívány výrobní kapacity firem a nezaměstnanost je naúrovni své přirozené míry),...

4.2 Agregátní nabídka

V kapitole 3 jsme se zabývali keynesiánským modelem důchod-výdaje, který předpokládal, že ceny vekonomice jsou fixní. Tento předpokládat nám bránil ve vidění významného omezení, které uvaluje naekonomiku její nabídková strana. Tím, že jsme ceny...

Křivka krátkodobé agregátní nabídky

Křivka krátkodobé agregátní nabídky SRAS ukazuje, že s rostoucí cenovou hladinou P budou výrobci nabízetrostoucí množství reálného produktu Q. Přímo úměrný vztah mezi cenovou hladinou a reálným produktem všakplatí pouze krátkodobě. Abychom pochopili proč,...

Efekt mezinárodního obchodu

(3) Efekt mezinárodního obchodu neboli efekt mezinárodní substituce. Jde o nahrazování domácího zbožízbožím zahraničním a naopak, tj. přenos poptávky z domácích trhů na trhy zahraniční a naopak. Růstdomácí cenové hladiny znamená všeobecné zvyšování cen...

Agregátní poptávka se zvyšuje, když:

– se zvyšuje nominální peněžní zásoba– se zvyšují státní výdaje na zboží a služby– se zvyšuje očekávaná míra inflace – klesá hodnota domácí měny vůči měnám cizím– roste počet obyvatelstva– se snižují úrokové sazby–...

Efekt reálné úrokové sazby

2) Na popularizaci a zřejmě i vzniku modelu AS-AD má velkou zásluhu americký ekonom William Branson, jinak významnýtvůrce modelů determinace platební bilance a devizových kursů. Branson pracoval poprvé s křivkou agregátní poptávky ve svéučebnici...

Efekt reálných peněžních zůstatků.

V podstatě ano, neboť existují tři druhy substitutů pro zboží a služby, které tvoří GDP: (1) peníze a finančníaktiva, (2) zboží a služby nakupované v budoucnosti a (3) zboží a služby vyráběné v zahraničí....