Ekonomika

Zkušenosti s desinflačními politikami v posledních dvou desetiletích ovšem přivedly neoklasické ikeynesiánské ekonomy ke společnému názoru, že k úspěšnému snižování míry inflace je nutné snížit inflačníočekávání veřejnosti. Jinými slovy, míra inflace bude skutečně klesat...

Skutečností je ovšem to, že desinflační politiky často nebývají dostatečně kredibilní. Důvodem jsoupředevším politicky nepopulární důsledky, které s sebou desinflační politiky přinášejí. Prvním problémem je to,že snížení míry inflace se alespoň krátkodobě odrazí v...

Ekonomové, kteří zastávají spíše neoklasická stanoviska, doporučují, aby byla desinflace zavedena ostrýmřezem – tj. jednoznačným a rychlým snížením tempa růstu peněžní zásoby. Domnívají se, že tato strategie jeschopna zajistit rychlé snížení míry inflace na...

Nyní sledujme, k jakým závěrům dochází teoretické koncepce, založené na předpokladu jisté strnulosti mezda cen. Tento předpoklad je založen na tvrzení, že v ekonomice jsou uzavírány dlouhodobé kontrakty, které dojisté míry brání růstu mezd...

Z předcházející analýzy vyplynulo, že inflace je závažný makroekonomický problém a zejména vysoká anestálá míra inflace může být významným zdrojem nestability celé ekonomiky. Proto by mělo být v zájmu vlád acentrálních bank zemí s...

Nyní předpokládáme, že bude očekáváno zvýšení agregátní poptávky, křivka očekávané agregátní poptávkybude EAD. Z předchozího výkladu víme, že zvýšení agregátní poptávky vede ke zvýšení cenové hladiny.Hospodářské subjekty se snaží dopady tohoto zvýšení eliminovat. Proto...

Racionálně očekávané zvýšení agregátní poptávky z AD0 na AD1 způsobilo snížení krátkodobé agregátnínabídky z SRAS0 na SRAS1 na úroveň očekávané cenové hladiny do bodu B. Tento bod leží na křivce LRAS,stejně jako bod A....

Nyní se zaměříme na situaci, kdy nebude docházet k nepředvídatelným situacím. Dá se říci, že kdyby bylomožno správně předvídat budoucí vývoj míry inflace, pak by ani zaměstnanci ani zaměstnavatelé nepřistoupilina to, aby mzdové sazby...

Přestože jsme očekávání utvářeli jako racionální, skutečnost může být jiná než jsme očekávali. Jestliženapříklad vláda naprosto neočekávaně zvýší státní výdaje na zboží a služby, bude skutečná agregátní poptávkavyšší než původně očekávaná, agregátní nabídka bude...

V předchozím případě, znázorněném v obr. 12.4, jsme zaznamenali situaci, kdy po zvýšení mezd a poklesuagregátní nabídky následovala reakce vlády a zvýšení agregátní poptávky. To vedlo k dalším inflačním tlakům ak růstu deflátoru GDP...