Ekonomika

(2) recesní neboli deflační mezera, kdy platí:Y < YK, jestliže Y > EP (5)(3) inflační neboli růstová mezera, kdy platí:Y > YK, jestliže Y < EP (6)Grafickou prezentaci tří uvedených stavů vidíme na obr....

Třístupňová křivka AS dobře dokumentuje zásadní rozdílnost extrémních pozic neoklasické a keynesiánskéekonomie. Podle extrémní neoklasické pozice je ekonomika vždy blízko stavu plné zaměstnanosti, agregátnívýstup je omezován nabídkovou stranou ekonomiky a zvýšení agregátní poptávky se...

Východisko z této situace není na první pohled jednoznačné. Ekonomika může setrvávat pod úrovnípotenciálního produktu ze tří důvodů: (1) krátkodobá agregátní nabídka je příliš nízká, (2) agregátní poptávkaje příliš nízká a (3) krátkodobá agregátní...

Již jsme se zmínili, že výrazným zdrojem kontroverzí mezi neoklasickou a keynesiánskou teorií je mírapružnosti mezd. To, zda jsou mzdy pružné či nikoli, hraje důležitou úlohu v úvahách o eliminaci recesní čiinflační mezery. Obr....

Graf a) v obr. 4.6 zachycuje výchozí situaci, kdy je ekonomika v krátkodobé rovnováze dané cenovouhladinou P1 a reálným GDP na úrovni Q1. Tato situace znamená recesní mezeru: Q < QK a U >...

Uvedený mechanismus ovšem odpovídá představám neoklasických ekonomů, kteří tvrdí, že (1) mzdy a cenyjsou pružné a (2) ekonomika se automaticky vrací na úroveň potenciálního produktu. Neoklasičtí ekonomovépovažují mzdovou sazbu za cenu, která stejně jako...

Nachází-li se ekonomika ve stavu, kdy existuje inflační mezera, je skutečná míra nezaměstnanosti nižší nežpřirozená míra nezaměstnanosti. Jak je ale možné, že nezaměstnanost klesne pod svou přirozenou míru, kterábývá označována za „plnou zaměstnanost“? Vysvětlení...

Nyní můžeme mírně přeformulovat definici dlouhodobé agregátní nabídky. Dlouhodobá agregátní nabídka(LRAS) představuje reálný GDP, který je v ekonomice nabízen při různé úrovni cenové hladiny, jestliže se mzdya ceny ostatních faktorů přizpůsobily tak, že eliminovaly...

Ekonomika se nachází vždy v jednom ze tří stavů. Tyto stavy si můžeme definovat právě z hlediska vztahumezi skutečným reálným GDP (Q) a potenciálním reálným GDP (QK) a vztahu mezi skutečnou mírounezaměstnanosti (U) a...

Obr. 4.4 graficky zobrazuje nepřímo úměrný vztah mezi reálným GDP a mírou nezaměstnanosti. Ktradičnímu AS-AD modelu jsme přidali další horizontální osu v dolní části grafu, na které měříme mírunezaměstnanosti. Důležité je, že reálný GDP...