Ekonomika

Cambridgeská škola

cambridgeská teorie peněz – teorie poptávky po penězích (moderní verze kvantitativní teorie peněz). Byla silně mikroekonomická a vysvětlovala držbu hotovosti transakčním motivem – člověk potřebuje hotovostní zůstatky proto, aby překlenul časový nesoulad mezi svými...

Další (pozdější)představitelé:

L.M. Lachmann, O. Morgenstern (teorie her), J. von Neumann, I. M. Kirzner a M.N. Rothbard. 3. generace rakouské školy – renesance liberalismu!! L. von Mieses – krajní liberalista a individualista, kritik socialismu a keynesiánství....

b) Anglo – americká

John Bates CLARK (1847-1938)– první velký americký marginalista, ovlivnil např. I. Fishera– důraz na výrobu (na rozdíl od rakouské školy – spotřeba)– rozděluje ekonomii na ekonomickou statiku (učení o zákonech ekonomické rovnováhy) a ekonomickou...

Eugen von BÖHM-BAWERK

– stejně jako u Mengera, i u Bohm-Bawerka se cena vytváří na základě smlouvání v mezích dané horní a dolní hranice. mezní pár – kupující a prodávající, kteří určují horní a dolní hranici ceny...

7. Neoklasická ekonomie

a) Rakouská škola– nepočítá se do neoklasické ekonomie– abstraktně – deduktivní metoda zkoumání– vyznává metodologický individualismus – k hospodářství se přistupuje jako k celku, který chová tak, jak se chovají jednotlivé subjekty celku a...

Hodnotu statků 1. řádu určují 3 faktory:

závažnost potřeby, stupeň nasycení (subjektivní prvky) a množství statku, které má subjekt k dispozici (objektivní prvek). K ilustraci tohoto použil Menger tzv. Mengerovu škálu – v ní římská čísla vodorovně označují jednotlivé potřeby dle...

W. S. JEVONS (bývá řazen i do matematické školy)

– odmítal Ricarda a Milla– rozpracoval teorii mezní užitečnosti (je to 1. derivace celkové užitečnosti). Jeho teorie politické ekonomie měla 3 základy (rysy):1) Hédonistickou filosofii – maximalizace užitku při minimalizaci oběti.2) odvozování hodnoty statku...

kardinalistické pojetí mezní užitečnosti

– mezní užitečnost je možno změřit (Menger, Bohm-Bawerk, Marshall,Walras)ordinalistické pojetí mezní užitečnosti – spotřebitel je schopen pouze porovnávat mezní užitečnosti jednotlivých statků, základem výkladu se staly indiferenční křivky Předchůdci teorie mezní užitečnosti: J. ScottusM....

2. zákon vyrovnaných mezních užitků

(teorém o racionálním výběru spotřebitele): spotřebitel chce max. uspokojení ze svého důchodu, může ale získat pouze určité množství statků takže musí zvolit ty kombinace statků, jejichž MU/cena jsou si rovny.3. práce je méně a...

6. Marginalistická revoluce (1871) – vznik neoklasické ekonomie

Marginalistická revoluce – změna paradigmatu v ekonomickém myšlení, klasická politická ekonomie nahrazena moderní ekonomií.Charakteristiky: (rozdíly oproti KPE)– odmítnutí hodnotové teorie KPE a konstrukce nové subjektivní teorie hodnoty– zkoumání jevů z pozice jednotlivců, individualismus jako...